Lysík pádí za Enzem

Enzo rocker

Enzo se bavil s muzikantem Frankem Turnerem, že by vstoupil do jeho kapely :).Bez psů je prý totiž na turné smutno...

Fido

 Fidík na treku v Semilech.

 Na hrázi na kofole.

Na louce.

Fido byl jeden z prvních průkopníků. Abyste tomu rozuměli, dneska má psa skoro každá druhá rodina. (A my jim to samozřejmě přejem :)) Když jsem ale byla malá, měli sousedi z patra ovčáka Arinku a pak dlouho nic. Pak bylo období, kdy se u nás na sídlišti objevilo několik různých čtyřnohých krasavců a krasavic a všichni v okolí několika bloků jsme se navzájem znali. Skvělý psí přátelé i nepřátelé. Věděli jste komu se vyhnout a s kým se můžete dát bez rizika šarvátky dát do řeči. Lidem jsme říkali podle těch psů. Paní Badíková, Voxová, Deminkovi, Jessinkovi...Fido pamatoval tyhle doby. (I když jeho paničce říkáme prostě Míša, protože, jak všichni víte, přes psy vznikají i krásná přátelství.) Odešel včera v noci. Byl to skvělej, věrnej pes. Skoro nikdy se neušpinil. Měl legračně krátký chlupy a na hřbetu celý pruh rostoucí v protisměru, protože byl původem z Afriky. Nerad chodil ven když pršelo. Navždy zůstane v našich srdcích.

Pár Enzoušků z poslední doby

Poflakování na poli

Dvojportréty s Enzošíkem

Vzácný čtenáři,

podívej se, jak nádherně jsme trávili s Enzem a Lysienkem na Šumavě Velikonoce.

PS: A sakra, zjistili jsme, že veškeré fotky s Lysienkem jsou v telefonu a ne ve foťáku. Tento příspěvek pro vzácného čtenáře (jednoho ze tří) tedy bude mít pokračování v příštích dnech :).

insomnia

Vidíte jak sladce spinká? Problém je v tom, že to on teď skoro vůbec nedělá! Obzvlášť ne po ránu. Lysienek, který byl v naší rodině vždy oblíben mimo jiné právě proto, že když jste si chtěli přispat, on nikdy nebyl proti, se nám nyní budí někdy mezi pátou a šestou. Krátce po šesté už se opravdu intenzivním pískáním dožaduje procházky. V domě nám totiž voní Růženka z pátého patra. Hárá a to Lysienkovi nedá spát.

Roztál sníh

Máte radši když sníh je, nebo když není? My v rodině zimu milujeme. Je čisto, příroda je taková slavnostní. Navíc sníh je kolem Prahy spíš vzácností, a tak se z každé vločky radujeme. Teď když je čerstvě pryč se nám po něm stýská. I když, kdo by se netěšil na jaro, že :)? Ale to je ještě daleko, takže my hlasujeme, aby se zase ochladilo a ještě trochu nasněžilo.

Jednou jsme tu psali, že tenhle blog zdědil Lysien, takže se můžete divit, že se tu pořád předvádí tenhle nazlátlej adolescent :). Je to asi hlavně z Lýsovo vrozené skromnosti... Ale tak abyste taky věděli, jak se má: Skvěle. Například na procházce, z které pochází tyto fotky, utekl na asi půl hodiny do lesa a vrátil se celý šťastný, jak si to pěkně užil. A teď je naopak zrovna celý šťastný, že je doma v teple a nemusí se čvachtat v tom, co zbylo den poté, co roztál sníh.

Bíglí vánoční Hvězda

 27 bíglů, jeden Enzo a čtyřmi oříšci - to byla letošní tradiční vánoční procházka ve Hvězdě.

PF 2013

Kamarádi, ať jste příští rok zdraví, šťastní a třeba i zamilovaní. Užívejte si života s lidmi a psy, které máte rádi ;). Uvidíme se tu v roce 2013! Lysien, Enzo a Šárka

Jak jsme se učili

Takhle se se mnou Lysínek a Enzo učili na státnice. V posteli jsem daleko radši koukala na ně, než do papírů.

 Radši jsem se koukala Enzovi do očí, než do skript. Hodně času jsme taky strávili přemýšlením nad jídlem a trávením obědů i informací.

 Snažili jsme se najít si čas si provětrat hlavu. Protože po procházce to jde samozřejmě nejlíp.

 Kolikrát jsme se ze samého přemýšlení hodně unavili. Ale dostali jsme jedničku! :). Nyní je čas oslav.

Enzo z Botičských meandrů

Jsem ENZO, zlatý retrívr. Tak pravidelně začíná deníček našeho Enza, který dává dohromady s maminkou a publikuje ho na facebooku. Hledejte "Enzo - zlatý retrívr". Enzovi táhne na čtvrtý měsíc a je to jedno z nejhodnějších štěňátek na světě. Na předchozí fotce se tváří jako pán světa. Což není, ale na tomhle kusu trávy fakt šéfuje. Společně s Lysienkem samozřejmě. Kdo je opravdový boss je vidět na další fotce. Zatímco Lysienek spinká suverénně na gauči (a nikdy neuvažoval o tom, že by to tak nemělo být), Enzo se zatím odváží jen nenápadně na stoleček (je to jeho nejoblíbenější poloha mimochodem).

Jasně, že občas může do postele. Vycházíme z toho, že retrívrům je v posteli horko, a proto není třeba je odnaučovat tam lézt, protože později se toho dobrovolně vzdají sami :).

 No a nejspokojenější je samozřejmě v přírodě...

 ...když navíc potká nové kamarády, je to pro něj ráj.

 Ale když se to žádá, není pro něj problém skočit pogratulovat třeba na svatbu.

 Společenské faux-pas. Na nose mu ulpěla jedna z konfet, kterými byla nevěsta při příchodu zasypána.

Relaxujeme.

 Jak víte, čekáme štěně. A protože od nás bude vyžadovat hodně energie, kterou mi mu budeme chtít věnovat, musíme ji nyní čerpat, kdykoliv je to možné.